Rozhodněte: Měkká nebo tvrdá škola?
Měkká školaje místem, kam prý čím dál více rodičů chce dát své dítě. Děti se tu učí v první řadě měkkým dovednostem, jako je například komunikativnost, řešení konfliktů a vyjednávání, předvídavost, asertivní jednání, empatie, samostatnost, tvořivost, strategické myšlení, sebereflexe ad. Rodiče jsou ujišťováni, že nic důležitějšího než měkké dovednosti ve vzdělávání pro 21. století není. Pokud totiž děti budou komunikativní a empatické, snadno si potřebné znalosti z jakéhokoliv oboru doplní, až je budou potřebovat. V tu chvíli totiž budou motivované se ty tvrdé znalosti naučit, takže to půjde úplně krásně samo, prakticky bez námahy a navíc v rekordním čase.
Dětem v měkké škole nikdo nepředepisuje, co se a kdy mají učit, protože to měkké děti vědí přirozeně samy. Měkká škola pochopitelně má také měkké učitele, kterým se říká průvodci. Děti se v měkké škole dosud učí i tvrdým znalostem a dovednostem, ale protože je toho moc, rozhodli se měkcí poradci, že učivo redukují, osekají „minimálně až o polovinu“. Takže dnešní deváťák bude za pár let na úrovni dnešního páťáka. Maturant na úrovni deváťáka. Pro měkké rodiče je nejdůležitější, aby se dětem ve škole líbilo, chodily do ní rády, nestresovaly se a učily se hlavně ty měkké dovednosti. A pak taky postoje, protože postoje jsou přesně tím, co nám pomůže v konkurenceschopnosti. S tím souvisí samozřejmě odmítání zkoušení i známkování, neboť oboje sítě stresuje, frustruje, demotivuje, vysiluje. Měkké dovednosti a postoje se koneckonců těžko testují a když už kdovíproč musíme dítě hodnotit, pak zásadně slovně, motivačně, na přátelském dýchánku, kterého se účastní rodiče, dítě a jeden či více průvodců.
A pak je tu tvrdá škola. Tvrdá proto, že vyžaduje po dětech tvrdé znalosti a dovednosti a taky tvrdou práci. Tvrdé děti mají rozvrh členěný na předměty a tvrdý učitel je tím, kdo dětem nastavuje cíle, kterých je dobré v daném předmětu a ročníku dosáhnout. Tvrdý učitel také zkouší, zda a jak děti látku zvládají a průběžně dává známky. Tvrdé děti komunikují mezi sebou i s učiteli, učí se tedy přirozeně sociálním dovednostem. Dělají domácí úkoly a maně tak pojmou plánování a samostatnost. Hrají vybíjenou, při níž kooperují. Zpracovávají projekty samostatně i ve dvojicích, takže si rozvíjejí tvořivost i vyjednávání. Zároveň s nabýváním tvrdých znalostí rozvíjejí i měkké dovednosti. Stejně jako kdysi jejich rodiče a prarodiče.
Stojíme na křižovatce - doposud máme v ČR většinou tvrdé školy a právě nyní MŠMT ve strategickém dokumentu rozhoduje naše tvrdé školy změnit na měkké. Než dokument vláda v červnu schválí, můžeme si vybrat, zda nás bude léčit tvrdý nebo měkký doktor, zda mosty bude navrhovat tvrdý či měkký architekt a bude je stavět tvrdý či měkký zedník, zda naše děti bude vozit tvrdý či měkký řidič.
Rozhodujeme právě teď. A na ministerstvu školství čekají na naše připomínky. http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030
Laďka Ortová
Kozel zahradníkem na MŠMT nebo Budete solit, milánkové
Novým poradcem ministra školství se stal Ondřej Šteffl. Je zakladatelem Scio škol, dlouhodobým hybatelem změn ve školství, mediálně známou osobou a především ředitelem organizace, která připravuje přijímačkové testy.
Laďka Ortová
Otevřete školy! Otevřete školy! Otevřete školy!
Děti jsou uklizené. Distanční výuka běží. Nikdo neprotestuje. Politici o školách nemluví. Zrušíme maturity. Přijímačky ať si udělá kdo chce, jak chce. Paráda, vyřešeno! A teď zase honem diskutovat o volebních koalicích.
Laďka Ortová
Proč nám to singapurští školáci vždycky natřou?
Zaujaly mě setrvale výtečné výsledky singapurských školáků v mezinárodním testování PISA. Pátrala jsem tedy v různých zdrojích po možných příčinách tohoto úspěchu.
Laďka Ortová
Piráti ve škole - sloni v porcelánu
Piráti představili návrh novely školského zákona a novou podobu maturity. Ježto čtyři z předkladatelů studovali v zahraničí, mají, jak sami říkají, „bohaté zkušenosti“ a zjevně dost elánu na změnu zdejšího vzdělávacího systému.
Laďka Ortová
Co je lepší než jednotné přijímačky?
Dejme na stůl argumenty odpůrců jednotných přijímaček. Jaké jsou jejich nápady na rozřazení dětí do příslušných škol? Jsou tyto nápady lepší než stávající jednotné přijímačky?
Laďka Ortová
Deklarace konzervativního rodiče
Chceme, aby se naše děti ve škole naučily tvrdým vědomostem a dovednostem a způsobům, jak se učit. Netrváme na tom, že u toho musejí být setrvale zaujaté, spokojené a úspěšné.
Laďka Ortová
Učitelé - národní poklad II.
Dokola čteme, jací by učitelé měli být a co by pro děti rozhodně měli dělat. Ve světle aktuálních událostí vyvstává naléhavěji opačná otázka: co můžeme my udělat pro učitele? Práce pro učitele pravděpodobně přinese úlevu všem.
Laďka Ortová
Učitelé – národní poklad
Dokola čteme, jací by učitelé měli být. Taky zaznívají hlasy žonglující s pojmem poslání, což nejčastěji znamená mizerný plat i status. Naši učitelé jsou přitom kvalifikovaní, kompetentní a loajální. Uvědomujeme si to?
Laďka Ortová
Naše furiantky: Tohle ať feministky nečtou
Jsem feministickému hnutí vděčná za hodně: mohu bez problémů třeba studovat vysokou školu, volit a být volena, provozovat předmanželský sex, velet v armádě, pilotovat boeing. Jenže dobrý sluha se mění v chorého pána.
Laďka Ortová
Pomáhejte, až když vás budou na kolenou prosit
Proč je tolik programů na pomoc potřebným, proč v nich pracuje tolik kompetentních lidí, proč se vede léta tak bouřlivá a tak potřebná diskuse o inkluzivním vzdělání – a přitom jsou výsledky všeho snažení tak nepatrné.
Laďka Ortová
Rozpínavý stát: Nebyl ten Orwell břídil?
„...už se těším, až se narovnám, až se k nám právo vrátí, své věci rozhodnu si sám, až se k nám právo vrátí...“ Písničku od Spirituál Kvintetu si vybavuji, když se potýkám s dalším nařízením státu, které mi znepříjemňuje život.
Laďka Ortová
Statisíce hladových školáků v ČR aneb škola prochází žaludkem
MŠMT léta tvrdí, že víc peněz pro učitele, asistenty či na pomůcky pro žáky vyžadující zvláštní péči prostě není. Pokud už by se peníze nějakým zázrakem našly, řekněme 2-3 miliardy, ministerstvo ví, co s nimi - projíme je.
Laďka Ortová
18 občanů zvítězilo ve Štrasburku nad ČR systémem Já nic, já muzikant (část 3)
Tristní doporučení soudu: až se ČR přestane namáhat s poskytováním zvláštní podpory romským žákům, neprohraje už s nimi jediný soud a ušetří velké množství peněz. Co na tom, že mnoho dětí zůstane téměř negramotných.
Laďka Ortová
18 občanů zvítězilo ve Štrasburku nad ČR systémem Já nic, já muzikant (část 2)
Sporné argumenty, kterými stěžovatelé přiměli Soud, aby vyhověl jejich požadavkům na odškodnění. A krátká sonda do jejich současného života.
Laďka Ortová
?18 občanů zvítězilo ve Štrasburku nad ČR systémem Já nic, já muzikant (část 1)
V roce 2007 uspělo 18 občanů ČR u Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se svou žalobou na Českou republiku. Stěžovatelé se domáhali uznání a nápravy křivd vzniklých diskriminací ve vzdělávání.
Laďka Ortová
Milí někteří Romové, novináři a pracovníci v pomáhajících profesích
V textech a proslovech týkajících se českého vzdělávacího systému se pravidelně opakuje několik nepřesností a omylů. Jejich umné použití sice útočí na city, při věcném pojmenování se však ztrácí punc senzace a důvod k pobouření.
Laďka Ortová
Tibor aneb kam s dětmi, které jsou mimo
Škola jako instituce děti prý segreguje, všichni jsou plni předsudků a nenávisti, nechtějí pracovat s jinakostí a nechat se jí obohacovat a navíc neumějí zaujmout všechny žáky, najmě ty, které nemotivuje ke vzdělání rodina.
Laďka Ortová
Oči zalepené penězi aneb náhrada újmy za vzdělání v praktické základní škole namísto školy běžné
„Všichni jsme byli rádi, že jsme ten soud vyhráli. Ale místo toho, aby nám nabídli náhradní vzdělání, tak nám zalepili oči penězi," připomíná Mika odškodnění 4 tisíce eur, které stát musel každému z nich zaplatit.
Laďka Ortová
Inkluzivní vzdělávání pro všechny. Kromě potřebných
Můžeme vzdělávat děti tělesně či mentálně postižené spolu se zdravými, dřív nebo později k tomu stejně dojde. Kdo a jak má ale pracovat s dětmi, jejichž rodiče o jejich vzdělávání nestojí, nevidí v něm hodnotu, nepodporují jej?
Laďka Ortová
Povinný poslední rok školky? Šílený sen z Orwella
„Odhaduji, že povinný poslední rok školky můžeme zavést za zhruba dva až tři roky. Je to proinkluzivní krok. Řada dětí, které nastupují do první třídy, nemají stejnou startovací čáru.“ (Marcel Chládek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy v současné vládě).
- Počet článků 21
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2632x