Pomáhejte, až když vás budou na kolenou prosit
„Pomáhejte, až když vás budou na kolenou prosit, ani o minutu dřív“ děl Jiří Heller, jeden z vedoucích sebezkušenostního psychoterapeutického výcviku. Kruťas jeden chladnej, cynik vyhořelej, říkala jsem si plná elánu a nadšení z práce v pomáhající profesi. On je někdo, chudák, v úzkých, osud na něj sesílá ránu za ranou, neví kudy kam a já budu čekat, až začne prosit, i když mám sílu, víru, vzdělání a zázemí profesionální organizace k tomu, abych mu z bryndy pomohla. A taky mesiášský komplex, aneb kdo pomůže, když ne já a kdy, když ne teď? Ehm, ehm.
Profesor Heller léta pracuje s ženami závislými na alkoholu a práci v pomáhající profesi zná prakticky i teoreticky na nejvyšší úrovni. Věděl dobře, k čemu nás nabádá a věděl taky, že tomu v začátcích kariéry nebudeme rozumět. Až později, s životními zkušenostmi. Až cestou nezdarů, zklamaných nadějí, zmarněné investice sil a času došli mnozí z nás k závěru, že nemá absolutně žádný smysl pomáhat tomu, kdo o pomoc nestojí. Tomu, kdo BY pomoc uvítal, KDYBY byla splněna řada podmínek zhusta nesplnitelných (kdyby se ke mně Máňa vrátila, kdyby se na mě ostatní nekoukali skrz prsty, kdyby mi výplatu dávali každý den, kdybych se nezadlužil, kdybych měl lepší bydlení atp.).
A druhá lekce z pomáhající profese: Nemá smysl pomáhat tomu, kdo si je vědom svého nároku (práva) na pomoc: Vy mi musíte pomoct, to je vaše povinnost. Já na to mám nárok a vy jste tu od toho, abyste to pro mě zařídili. Berete na nás peníze, tak nám musíte pomáhat. Popř. Já si budu stěžovat. Nebo ještě lépe: Počkej, já si tě najdu.
Kdo se rozhoupe a vytrvá, i když řešení přicházejí postupně a pomalu, pak má velkou naději najít svou „cestu ven“. Tenhle člověk je pokorný a motivovaný, ví, co chce a proč, stává se tak zodpovědným za své činy i osud. Tomu stačí ukázat cestu a stát při něm, když docházejí síly, povzbuzovat ho a dodávat víru.
Pokud ale někdo vplul do role věčného stěžovatele a přeborníka v disciplíně „proč to nejde“, anebo je lhostejný a pasivní a zcela rezignoval na pokusy o zlepšení svého stavu, anebo mu prostě tento, pro většinu společnosti nepochopitelný, stav vyhovuje, každá snaha marná. Nehne se ani o píď, i když se u něj střídají pomocníci takřka andělští, kteří ovládají všechny finesy své profese. Jsou vzdělaní, motivovaní, supervidovaní, zkušení. Přesto se s klientem neposunou dál, když on sám nechce.
A tak je to i ve škole. Mohou tady být propracované programy školy pro všechny, stohy teoretických pojednání, proč je pro společnost výhodné vzdělávat (a vychovávat) všechny děti pospolu. Mohou se velkoměstští intelektuálové z myšlenkového ghettíčka svých vzdělaných kolegů a známých pohoršovat nad praxí směřování dětí z málo podnětného prostředí do zvláštních, resp. praktických škol. Mohou se učitelé i pracovníci z pomáhajících organizací přetrhnout, aby tyto děti udrželi na běžných školách a vyrovnali jejich hendikep. Rodiče těchto dětí si mohou stěžovat ve Štrasburku na nespravedlnost v České republice..... A nic se nezmění. Dokud totiž nezačnou rodiče důsledně a nekompromisně posílat své děti do školy, dokud nepochopí, že se s nimi doma musí učit a pomáhat jim s úkoly (anebo pro ně sehnat pomoc), dokud své děti nebudou motivovat ke studiu a dokud stát nebude schopen školní docházku účinně vymáhat...jakákoliv snaha ostatních je marnost nad marnost. Jakékoliv obtíže jsou překážkami na cestě k cíli, zdolatelné překážky. Kdo chce, hledá způsoby - kdo nechce, hledá důvody. A smutné je, když v nacházení důvodů a hledání viníků podporují své klienty ti, kteří jim měli původně pomáhat z bryndy ven.
Laďka Ortová
Kozel zahradníkem na MŠMT nebo Budete solit, milánkové
Novým poradcem ministra školství se stal Ondřej Šteffl. Je zakladatelem Scio škol, dlouhodobým hybatelem změn ve školství, mediálně známou osobou a především ředitelem organizace, která připravuje přijímačkové testy.
Laďka Ortová
Otevřete školy! Otevřete školy! Otevřete školy!
Děti jsou uklizené. Distanční výuka běží. Nikdo neprotestuje. Politici o školách nemluví. Zrušíme maturity. Přijímačky ať si udělá kdo chce, jak chce. Paráda, vyřešeno! A teď zase honem diskutovat o volebních koalicích.
Laďka Ortová
Proč nám to singapurští školáci vždycky natřou?
Zaujaly mě setrvale výtečné výsledky singapurských školáků v mezinárodním testování PISA. Pátrala jsem tedy v různých zdrojích po možných příčinách tohoto úspěchu.
Laďka Ortová
Rozhodněte: Měkká nebo tvrdá škola?
Právě teď se rozhoduje o tom, zda děti budou moci ve škole získat znalosti a dovednosti, anebo je budeme cepovat v postojích, asertivitě a prezentačních schopnostech.
Laďka Ortová
Piráti ve škole - sloni v porcelánu
Piráti představili návrh novely školského zákona a novou podobu maturity. Ježto čtyři z předkladatelů studovali v zahraničí, mají, jak sami říkají, „bohaté zkušenosti“ a zjevně dost elánu na změnu zdejšího vzdělávacího systému.
Laďka Ortová
Co je lepší než jednotné přijímačky?
Dejme na stůl argumenty odpůrců jednotných přijímaček. Jaké jsou jejich nápady na rozřazení dětí do příslušných škol? Jsou tyto nápady lepší než stávající jednotné přijímačky?
Laďka Ortová
Deklarace konzervativního rodiče
Chceme, aby se naše děti ve škole naučily tvrdým vědomostem a dovednostem a způsobům, jak se učit. Netrváme na tom, že u toho musejí být setrvale zaujaté, spokojené a úspěšné.
Laďka Ortová
Učitelé - národní poklad II.
Dokola čteme, jací by učitelé měli být a co by pro děti rozhodně měli dělat. Ve světle aktuálních událostí vyvstává naléhavěji opačná otázka: co můžeme my udělat pro učitele? Práce pro učitele pravděpodobně přinese úlevu všem.
Laďka Ortová
Učitelé – národní poklad
Dokola čteme, jací by učitelé měli být. Taky zaznívají hlasy žonglující s pojmem poslání, což nejčastěji znamená mizerný plat i status. Naši učitelé jsou přitom kvalifikovaní, kompetentní a loajální. Uvědomujeme si to?
Laďka Ortová
Naše furiantky: Tohle ať feministky nečtou
Jsem feministickému hnutí vděčná za hodně: mohu bez problémů třeba studovat vysokou školu, volit a být volena, provozovat předmanželský sex, velet v armádě, pilotovat boeing. Jenže dobrý sluha se mění v chorého pána.
Laďka Ortová
Rozpínavý stát: Nebyl ten Orwell břídil?
„...už se těším, až se narovnám, až se k nám právo vrátí, své věci rozhodnu si sám, až se k nám právo vrátí...“ Písničku od Spirituál Kvintetu si vybavuji, když se potýkám s dalším nařízením státu, které mi znepříjemňuje život.
Laďka Ortová
Statisíce hladových školáků v ČR aneb škola prochází žaludkem
MŠMT léta tvrdí, že víc peněz pro učitele, asistenty či na pomůcky pro žáky vyžadující zvláštní péči prostě není. Pokud už by se peníze nějakým zázrakem našly, řekněme 2-3 miliardy, ministerstvo ví, co s nimi - projíme je.
Laďka Ortová
18 občanů zvítězilo ve Štrasburku nad ČR systémem Já nic, já muzikant (část 3)
Tristní doporučení soudu: až se ČR přestane namáhat s poskytováním zvláštní podpory romským žákům, neprohraje už s nimi jediný soud a ušetří velké množství peněz. Co na tom, že mnoho dětí zůstane téměř negramotných.
Laďka Ortová
18 občanů zvítězilo ve Štrasburku nad ČR systémem Já nic, já muzikant (část 2)
Sporné argumenty, kterými stěžovatelé přiměli Soud, aby vyhověl jejich požadavkům na odškodnění. A krátká sonda do jejich současného života.
Laďka Ortová
?18 občanů zvítězilo ve Štrasburku nad ČR systémem Já nic, já muzikant (část 1)
V roce 2007 uspělo 18 občanů ČR u Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se svou žalobou na Českou republiku. Stěžovatelé se domáhali uznání a nápravy křivd vzniklých diskriminací ve vzdělávání.
Laďka Ortová
Milí někteří Romové, novináři a pracovníci v pomáhajících profesích
V textech a proslovech týkajících se českého vzdělávacího systému se pravidelně opakuje několik nepřesností a omylů. Jejich umné použití sice útočí na city, při věcném pojmenování se však ztrácí punc senzace a důvod k pobouření.
Laďka Ortová
Tibor aneb kam s dětmi, které jsou mimo
Škola jako instituce děti prý segreguje, všichni jsou plni předsudků a nenávisti, nechtějí pracovat s jinakostí a nechat se jí obohacovat a navíc neumějí zaujmout všechny žáky, najmě ty, které nemotivuje ke vzdělání rodina.
Laďka Ortová
Oči zalepené penězi aneb náhrada újmy za vzdělání v praktické základní škole namísto školy běžné
„Všichni jsme byli rádi, že jsme ten soud vyhráli. Ale místo toho, aby nám nabídli náhradní vzdělání, tak nám zalepili oči penězi," připomíná Mika odškodnění 4 tisíce eur, které stát musel každému z nich zaplatit.
Laďka Ortová
Inkluzivní vzdělávání pro všechny. Kromě potřebných
Můžeme vzdělávat děti tělesně či mentálně postižené spolu se zdravými, dřív nebo později k tomu stejně dojde. Kdo a jak má ale pracovat s dětmi, jejichž rodiče o jejich vzdělávání nestojí, nevidí v něm hodnotu, nepodporují jej?
Laďka Ortová
Povinný poslední rok školky? Šílený sen z Orwella
„Odhaduji, že povinný poslední rok školky můžeme zavést za zhruba dva až tři roky. Je to proinkluzivní krok. Řada dětí, které nastupují do první třídy, nemají stejnou startovací čáru.“ (Marcel Chládek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy v současné vládě).
- Počet článků 21
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2632x