Deklarace konzervativního rodiče
Deklarace konzervativního rodiče
1. Chceme, aby škola naše děti vzdělávala a v nezbytné míře vychovávala.
1.1 Prvním úkolem školy je předávat dětem informace a naučit je učit se.
1. 2 Vytvoření světového názoru, postojů, politická orientace, sexuální, finanční a interkulturní výchova je výsostné území rodiny a škola do něj vstupuje jen výjimečně a s maximálním respektem.
2. Chceme, aby děti získaly ve škole vzdělání, které jim umožní dále se vzdělávat a připravit se na své povolání.
2.1 Upřednostňujeme znalosti tvrdých dat a praktických dovedností
2.2 Prodlužování povinné školní docházky z jakýchkoliv důvodů považujeme za kontraproduktivní.
3. Vyžadujeme plně kvalifikované učitele se vzděláním též ve vývojové psychologii, pedagogice, didaktice a s odpovídající praxí.
4. Škola se soustředí především na výuku.
4.1 Škola nerozmělňuje svoje poslání do desítek aktivit, které vysilují učitele, děti i rodiče a jejichž přínos pro vzdělávání dětí je diskutabilní.
4.2 Návštěvy trhů a nákupních center, slavení všemožných svátků, předávání dárků, jakož i sledování zábavných filmů či zajištění mléčné a ovocné stravy je zcela v kompetenci rodiny.
4.3 Učitelé jsou odborníky na učení, nikoliv na zábavu. Prioritou je seznámit děti s učivem srozumitelnou, ne nezbytně zábavnou, formou.
5. Vedeme děti k respektu k učitelům a slušnému chování obecně a totéž vyžadujeme od učitelů.
5.1 Domácí úkoly a domácí příprava jsou výborným způsobem vedení k samostatnosti a upevňování povědomí o soustavnosti a odpovědnosti.
5.2 Je v pořádku, že děti nesmějí během vyučování používat mobilní telefon, hrubá slova a ponižování; totéž očekáváme od učitelů.
6. Chceme, aby se děti ve všech základních školách učily podle stejných osnov a kvalitně zpracovaných učebnic.
6.1 Mají-li mít děti ze všech oblastí republiky srovnatelné základní vzdělání, nelze nechat naplnění velmi široce definovaných rámcových vzdělávacích programů
na učitelích.
6.2 Promyšlené osnovy zajistí kompatibilitu všech škol a vedou i pasivnější učitele jasně vymezeným prostorem k předávání informací.
6.3 Silné stránky učitelů jsou v předávání informací a přímé práci s dětmi, nikoliv v psaní metodických materiálů typu školní vzdělávací program, k čemuž často nejsou kompetentní.
6.4 Učebnice musí být sjednocené obsahově i formálně, bez hrubých chyb a nepřeberného množství detailních informací.
6.5 Chceme vědět, jaké znalosti mají děti v jakém ročníku mít, nikoli se probírat dlouhým seznamem kompetencí a mezipředmětových témat, s kterými se děti mají seznámit.
7. Akceptujeme přijímací zkoušky do škol vyššího typu.
7.1 Přijímací testy jsou vytvořeny výhradně z učiva obsaženého v jednotných osnovách a učebnicích.
7.2 S typem testovacích otázek mají děti možnost seznámit se při běžné výuce a to tak, aby i bez specializovaných placených kurzů měli šanci u přijímaček uspět ti, kteří se soustavně a svědomitě připravují na vyučování.
7.3 Nepodkročitelnou bodovou hranici u přijímaček považujeme za rozumný diagnostický a motivační nástroj.
7.4 Maturanti mají možnost zkusit 5 kol přijímaček na vysokou školu, počítá se nejlepší pokus. Bylo by dobré dát tuto možnost i zájemcům o střední školu.
8. Očekáváme průběžné i závěrečné hodnocení dětí prostřednictvím známek.
8.1 Co přesně děti umějí a v čem mají rezervy, sledujeme při domácích úkolech a v průběžných testech.
8.2 Prostřednictvím třídních schůzek a konzultačních hodin je možné doptat se každého učitele na detaily.
9. Inkluzi lze akceptovat jen v okamžiku, kdy jsou pro všechny děti vytvořené stejné podmínky.
9.1 Nelze používat klam a podvádění při hodnocení různých výkonů stejnými známkami - inkludované děti buď podávají stejný výkon a jsou tedy hodnoceny stejně jako ostatní děti nebo mají při samostatné práci a následném hodnocení úlevy, a pak se na jejich vysvědčení musí objevit poznámka o hodnocení (popř. vzdělávání) v jiném režimu.
10. Zásadní změny ve školství se mají dít po celospolečenské diskusi (a ideálně též konsensu), nikoliv působením aktivistických organizací bez přímé zodpovědnosti.
10. 1 Není v pořádku, aby neziskové organizace, které získaly přístup do médií, k ministrům a k rozhodovacím mechanismům, soustavným tlakem otáčely MŠMT dle svých představ o vzdělané společnosti.
10.2 Nenesou bohužel ani minimální zodpovědnost za důsledky prosazení svých cílů, a přitom mají nesrovnatelně větší možnosti ovlivňovat veřejné mínění než učitelé, rodiče a další lidé ve školství.
Jsme rodiče 4 dětí povinných školní docházkou. Tři jsou na běžné základní škole, jedno ve školce.
Postřehy, zážitky a informace, které jsme za posledních 9 let získali, nás často zneklidňují, ještě častěji zlobí. Nemáme jak a komu dát najevo svou frustraci a jen bezmocně sledujeme zavádění změn, případně jednání o dalších, bez možnosti se k nim vyjádřit a dopídit se jasné argumentace v jejich prospěch. Neslyšíme ve společnosti hlas, který by hájil konzervativní pozice, ačkoliv předpokládáme, že podobně naladěných rodičů je víc.
Spousta čtenářů by pravděpodobně nepřijala Deklaraci bezvýhradně, třebaže s některými body i souhlasí. Nepsali jsme tyto body s ohledem na rodiče postižených dětí (inkluze), na učitele (osnovy), experty (celospolečenská diskuse), ministerstvo (učebnice), zanedbávané děti (aktivity přímo nesouvisející s výukou).
Naše děti jsou normálně nadané, normálně motivované, nevyžadují zvláštní zacházení. My rodiče do školy docházíme především na konzultační hodiny. Až na výjimky máme s učiteli výborné zkušenosti, především s těmi prvostupňovými. Mají zájem o děti, dávají jim solidní základy do života a k dalšímu postupu vzdělávacím systémem, v klidu komunikují s rodiči. Máme též zkušenosti s pasivními učiteli, kteří nemají jasnou představu o obsahu učiva ani učebních metodách, tápou ve výběru studijních materiálů pro děti, neznají podobu svého předmětu na dalších školách. Aktivní a nadšení učitelé se jistě těší na připravované volnější rámcové vzdělávací programy, jejichž specifikace v podobě školních vzdělávacích programů jim dá křídla a umožní nabídnout dětem dobrá témata, stravitelnou formou a s různorodými písemnými materiály. Jak s tím ale naloží děti a jejich rodiče, pokud na škole působí především méně aktivní a neaprobovaní učitelé? Budou muset akceptovat, že se žáci z atraktivních škol vzdalují na míle daleko a tuto vzdálenost že se jen stěží podaří někdy zkrátit? Nemohli bychom dopřát všem dětem stejné základní vzdělání?
Laďka Ortová
Kozel zahradníkem na MŠMT nebo Budete solit, milánkové
Novým poradcem ministra školství se stal Ondřej Šteffl. Je zakladatelem Scio škol, dlouhodobým hybatelem změn ve školství, mediálně známou osobou a především ředitelem organizace, která připravuje přijímačkové testy.
Laďka Ortová
Otevřete školy! Otevřete školy! Otevřete školy!
Děti jsou uklizené. Distanční výuka běží. Nikdo neprotestuje. Politici o školách nemluví. Zrušíme maturity. Přijímačky ať si udělá kdo chce, jak chce. Paráda, vyřešeno! A teď zase honem diskutovat o volebních koalicích.
Laďka Ortová
Proč nám to singapurští školáci vždycky natřou?
Zaujaly mě setrvale výtečné výsledky singapurských školáků v mezinárodním testování PISA. Pátrala jsem tedy v různých zdrojích po možných příčinách tohoto úspěchu.
Laďka Ortová
Rozhodněte: Měkká nebo tvrdá škola?
Právě teď se rozhoduje o tom, zda děti budou moci ve škole získat znalosti a dovednosti, anebo je budeme cepovat v postojích, asertivitě a prezentačních schopnostech.
Laďka Ortová
Piráti ve škole - sloni v porcelánu
Piráti představili návrh novely školského zákona a novou podobu maturity. Ježto čtyři z předkladatelů studovali v zahraničí, mají, jak sami říkají, „bohaté zkušenosti“ a zjevně dost elánu na změnu zdejšího vzdělávacího systému.
Laďka Ortová
Co je lepší než jednotné přijímačky?
Dejme na stůl argumenty odpůrců jednotných přijímaček. Jaké jsou jejich nápady na rozřazení dětí do příslušných škol? Jsou tyto nápady lepší než stávající jednotné přijímačky?
Laďka Ortová
Učitelé - národní poklad II.
Dokola čteme, jací by učitelé měli být a co by pro děti rozhodně měli dělat. Ve světle aktuálních událostí vyvstává naléhavěji opačná otázka: co můžeme my udělat pro učitele? Práce pro učitele pravděpodobně přinese úlevu všem.
Laďka Ortová
Učitelé – národní poklad
Dokola čteme, jací by učitelé měli být. Taky zaznívají hlasy žonglující s pojmem poslání, což nejčastěji znamená mizerný plat i status. Naši učitelé jsou přitom kvalifikovaní, kompetentní a loajální. Uvědomujeme si to?
Laďka Ortová
Naše furiantky: Tohle ať feministky nečtou
Jsem feministickému hnutí vděčná za hodně: mohu bez problémů třeba studovat vysokou školu, volit a být volena, provozovat předmanželský sex, velet v armádě, pilotovat boeing. Jenže dobrý sluha se mění v chorého pána.
Laďka Ortová
Pomáhejte, až když vás budou na kolenou prosit
Proč je tolik programů na pomoc potřebným, proč v nich pracuje tolik kompetentních lidí, proč se vede léta tak bouřlivá a tak potřebná diskuse o inkluzivním vzdělání – a přitom jsou výsledky všeho snažení tak nepatrné.
Laďka Ortová
Rozpínavý stát: Nebyl ten Orwell břídil?
„...už se těším, až se narovnám, až se k nám právo vrátí, své věci rozhodnu si sám, až se k nám právo vrátí...“ Písničku od Spirituál Kvintetu si vybavuji, když se potýkám s dalším nařízením státu, které mi znepříjemňuje život.
Laďka Ortová
Statisíce hladových školáků v ČR aneb škola prochází žaludkem
MŠMT léta tvrdí, že víc peněz pro učitele, asistenty či na pomůcky pro žáky vyžadující zvláštní péči prostě není. Pokud už by se peníze nějakým zázrakem našly, řekněme 2-3 miliardy, ministerstvo ví, co s nimi - projíme je.
Laďka Ortová
18 občanů zvítězilo ve Štrasburku nad ČR systémem Já nic, já muzikant (část 3)
Tristní doporučení soudu: až se ČR přestane namáhat s poskytováním zvláštní podpory romským žákům, neprohraje už s nimi jediný soud a ušetří velké množství peněz. Co na tom, že mnoho dětí zůstane téměř negramotných.
Laďka Ortová
18 občanů zvítězilo ve Štrasburku nad ČR systémem Já nic, já muzikant (část 2)
Sporné argumenty, kterými stěžovatelé přiměli Soud, aby vyhověl jejich požadavkům na odškodnění. A krátká sonda do jejich současného života.
Laďka Ortová
?18 občanů zvítězilo ve Štrasburku nad ČR systémem Já nic, já muzikant (část 1)
V roce 2007 uspělo 18 občanů ČR u Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se svou žalobou na Českou republiku. Stěžovatelé se domáhali uznání a nápravy křivd vzniklých diskriminací ve vzdělávání.
Laďka Ortová
Milí někteří Romové, novináři a pracovníci v pomáhajících profesích
V textech a proslovech týkajících se českého vzdělávacího systému se pravidelně opakuje několik nepřesností a omylů. Jejich umné použití sice útočí na city, při věcném pojmenování se však ztrácí punc senzace a důvod k pobouření.
Laďka Ortová
Tibor aneb kam s dětmi, které jsou mimo
Škola jako instituce děti prý segreguje, všichni jsou plni předsudků a nenávisti, nechtějí pracovat s jinakostí a nechat se jí obohacovat a navíc neumějí zaujmout všechny žáky, najmě ty, které nemotivuje ke vzdělání rodina.
Laďka Ortová
Oči zalepené penězi aneb náhrada újmy za vzdělání v praktické základní škole namísto školy běžné
„Všichni jsme byli rádi, že jsme ten soud vyhráli. Ale místo toho, aby nám nabídli náhradní vzdělání, tak nám zalepili oči penězi," připomíná Mika odškodnění 4 tisíce eur, které stát musel každému z nich zaplatit.
Laďka Ortová
Inkluzivní vzdělávání pro všechny. Kromě potřebných
Můžeme vzdělávat děti tělesně či mentálně postižené spolu se zdravými, dřív nebo později k tomu stejně dojde. Kdo a jak má ale pracovat s dětmi, jejichž rodiče o jejich vzdělávání nestojí, nevidí v něm hodnotu, nepodporují jej?
Laďka Ortová
Povinný poslední rok školky? Šílený sen z Orwella
„Odhaduji, že povinný poslední rok školky můžeme zavést za zhruba dva až tři roky. Je to proinkluzivní krok. Řada dětí, které nastupují do první třídy, nemají stejnou startovací čáru.“ (Marcel Chládek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy v současné vládě).
- Počet článků 21
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2632x